Přinášíme souhrn nejlepších rad, které jsme za poslední rok zveřejnili na webu DYNAMIC FUTURE. Naše expertní tipy vám pomohou lépe využít dostupné technologie a zefektivnit práci. Odhalte, proč se dynamické simulace stávají nezbytností pro přesné plánování a jak můžete překonat běžné omezení používání Excelu v podnikání.

Excel versus moderní simulace

Ačkoliv Excel používají firmy řadu let a v mnoha ohledech je nezastupitelný, moderní technologie jako dynamické simulace a digitální dvojčata začínají ukazovat jeho limity. Excel, nástroj tradičně využívaný pro širokou škálu úloh, se sice může pochlubit všestranností, ale pokud jde o složitější predikce a modelování procesů, nedokáže konkurovat pokročilejším simulacím. Tyto modernější nástroje nabízejí lepší práci s časem a méně zjednodušení, což vede k přesnějším výsledkům.

Petr Jalůvka říká: „Excel stále zůstává mnohem oblíbenější než simulace. Vlastně je v něm možné do nějaké míry simulace provádět. Ovšem z principu vyžaduje mnohá zjednodušení a co je nejzásadnější – nedokáže pracovat s časem.“

K lepší ilustraci používá jednatel DYNAMIC FUTURE analogii s auty: „Dříve musel řidič během jízdy ovládat hromadu věcí, neexistoval automatický sytič, řazení, otevírání, bezpečnostní prvky. Dnes stačí, když zmáčknete správné tlačítko, točíte volantem a přidáváte, nebo ubíráte rychlost.“

Trh trápí nedostatek odborníků

Jaká je podle Petra Jalůvky situace v oblasti vzdělávání simulací na vysokých školách? V rozhovoru, který najdete na našem blogu, uvádí, že se postupně zlepšuje, avšak trh nedostatek kvalifikovaných specialistů na simulace stále pociťuje. „Výuka je náročná, ale zároveň klíčová pro budoucí potřeby trhu,“ uvádí.

Důraz klade na adaptaci vzdělávacích programů, aby lépe reflektovaly aktuální potřeby průmyslu a technologický pokrok. Je důležité, aby školy nejen učily základní principy, ale aby také poskytovaly studentům možnost praktického zapojení do simulací a modelování.

„WITNESS se dneska vyučuje na většině vysokých škol v České i Slovenské republice. Setkáváme se s jejich absolventy, kteří nás už coby manažeři různých podniků oslovují s tím, že chtějí simulační nástroj pořídit, protože ho znají ze školy,“ uvádí Jalůvka. A na otázku, proč v podnicích nakonec lidé schopni s dynamickými simulacemi pracovat chybí, říká: „Upřímně, oni často v tom podniku jsou, jenže v reálu dostávají i spoustu jiných úkolů než pracovat se simulací. Pak se stává, že třeba rok nic nového reálného nenasimulují, a to je špatně. Ztrácí tu odbornost, ztrácí kontakt s realitou a firma ztrácí peníze, které do pořízení digitálních dvojčat investovala. Je to, jako byte koupili luxusní auto a pak ho do garáže chodili jen oprašovat.“

Kreativita přináší chyby

Nadměrná komplexita a digitalizace procesů ve firmách často vede k vytváření mnoha systémů a podsystémů, což otevírá dveře k chybám a komplikacím ve sledování datových toků. „Čím jsou ve firmách lidi kreativnější, a teď to nemyslím ve zlém, tím víc systémů a podsystémů dokážou vymyslet. Objevuje se tak obrovský prostor pro chyby a navíc – nikdo nedokáže dohledat, kde, jak a proč data vznikají,“ vysvětluje Jalůvka.

Hlavním problémem, jak poukazuje, je datlování“ dat, kdy zaměstnanci manipulují s informacemi bez jasného pochopení jejich účelu nebo konečného příjemce. Přitom mnoho z těchto úkonů by mohlo být automatizováno, což by vedlo k efektivnějšímu a přesnějšímu zpracování dat. „Často slýcháme, že práce s daty je historicky daná. Takže někdo přepisuje něco do sešitku, ten musí někdo další podepsat, pak se data zapisují do počítače, výstupy je nutné vytisknout, zase podepsat, kopizaložit. A totéž je potřeba propsat do Excelů a nějakého informačního systému. Přitom by stačilo jedno pípnutí čtečky,“ dodává Jalůvka.

Tato situace také zvyšuje riziko optimalizace“ dat podle stanovených cílů, což může vést k nesprávným rozhodnutím a ztrátě důvěry. Jak konstatuje Jalůvka, mnoho manažerů si není vědomo, kolik času zaměstnanci zbytečně tráví přenášením dat, což je neefektivní a kontraproduktivní.

Úspěšná implementace WMS

Jan Šlajer, jednatel DYNAMIC FUTURE a expert na implementaci systémů pro správu skladu (WMS), zdůrazňuje význam důkladného plánování před zavedením těchto systémů. Vysvětluje, že i když WMS systémy nejsou levné a často se vybírají hlavně na základě ceny, jejich úspěšná implementace a vyladění může trvat měsíce, nebo dokonce roky. „Řekněme si na rovinu, že WMS není levná záležitost. Přesto se vybírá často právě podle ceny. A jeho zavedení a vyladění není otázkou týdnů, spíš měsíců a někdy i roku,“ říká Šlajer.

Zdůrazňuje, že klíčem k úspěchu je pochopení současných procesů a jasná vize jejich budoucího směřování. „Jestli má [WMS] zlepšit procesy, musíte před jeho implementací vědět, jak vám momentálně fungují. Potřebujete znát nejen cílový, ale i výchozí stav. Proto vždycky doporučujeme udělat studii stávajících procesů, pak vizi, kam je chci posunout a na základě těchto informací vybrat systém,“ uvádí. Tento přístup zajišťuje, že WMS bude efektivně sloužit svému účelu a zlepší efektivitu a produktivitu skladových operací.

Ambciózní plány s klapkami na očích

Jan Šlajer na blogu komentuje případ firmy, která se potýkala s problémy při rozšiřování výroby. Tento podnik nebral v potaz výstupy dynamické simulace, což mělo za následek výrobu a dodávky v menších objemech, než bylo plánováno, a významné omezení prostoru pro růst. „První zásadní problém byl, že nás [zákazník] poptal pozdě. Druhý, že naše doporučení ignoroval. Někdo něco odhadl od stolu, vypočítal fiktivní návratnost investice do nové haly a jejího vybavení. Při realizaci zjistil, že odhad nebyl správný a s původní návratností nemůže kalkulovat. Na změny a úpravy už ale nebyl čas,“ vysvětluje Šlajer.

Podle Šlajera bylo možné zabránit problémům, kdyby byly řádně zváženy výstupy simulačního modelu a navržena možná řešení, jako je například pronájem externího skladu. Kvůli ignorování těchto návrhů a příliš ambiciózním plánům firma čelí blokování svého budoucího rozvoje a omezení ekonomického růstu. „Na příliš ambiciózní plán a klapky na očích tak firma doplatila zablokováním budoucího rozvoje a samozřejmě i ekonomického růstu,“ dodává Šlajer.