A často už nyní značně zlepšují život svých obyvatel. Nejen velká sídla budoucnosti budou muset být „smart“. Monitorování a optimalizace využívání energií a vody, řízení dopravy a zásobování patří k nejběžnějším oblastem využívání chytrých technologií.

Podle odhadu Oddělení ekonomických a sociálních záležitostí OSN do roku 2050 bude 68 % veškeré světové populace žít ve městech. V současnosti existuje 29 měst s populací vyšší než 10 milionů obyvatel a energetická náročnost městských sídel se pohybuje mezi 60 a 80 procenty celosvětové spotřeby. Jen samotné osvětlení spotřebuje 19 % celosvětové spotřeby elektřiny.

Aby bylo možné uřídit taková rozsáhlá sídla (a nejen ta), města se budou muset stát „chytřejšími“. Díky zařízením využívajícím internet věcí pak mohou být shromažďována potřebná data a ta následně využita k efektivnímu řízení zařízení a zdrojů.

Co si pod pojmem „chytrý“ vlastně představit?

K příkladům chytrého managementu patří monitorování a řízení dopravy, zásobování energiemi a vodou, systém nakládání s odpady, informační systémy, vzdělávací instituce, nemocniční zařízení nebo knihovny.

Konzultantskou společností Frost & Sullivan bylo identifikováno osm klíčových aspektů, které definují chytré město: chytré úřady, energie, budovy, mobilita, infrastruktura, technologie, zdravotnictví a občané.

Smart byznys

Kolem takzvaných chytrých řešení už vniklo celé průmyslové odvětví s nebývalou dynamikou růstu. Postupně se připojují společnosti jako Intel, Cisco Systems, IBM, GE Lighting nebo Siemens a nabízejí chytré technologie. V současnosti jsou nejčastěji nabízeny technologie pro monitorování spotřeby vody a energií, redukci CO2 nebo řízení osvětlení a zabezpečení. Další plány zahrnují rychlý přístup k dopravě, parkování a monitorování stavu komunikací s využitím nástrojů prediktivní údržby.

Kde už s chytrými technologiemi pokročili?

Chytré technologie založené na internetu věcí už byly implementovány celé řadě metropolí. Singapur, New York nebo Dubaj asi nebudou překvapením, nicméně za chytrými městy nemusíme cestovat tak daleko. K evropským průkopníkům patří třeba Madrid, Barcelona, Amsterdam, Kodaň nebo britský Southampton.

Cílem implementace chytrých technologií v Amsterdamu je redukce dopravy, úspora energií a obecně zlepšení bezpečnosti ve městě. V současnosti je realizováno na 170 projektů, do kterých jsou zapojeny úřady, podniky i samotní občané. Ulice jsou osvětleny v návaznosti na jejich využívání chodci, domy obyvatel disponují systémem pro optimalizaci spotřeby energií a senzory sledující úroveň dopravy odesílají data o aktuální dopravní situaci dalším řidičům, aby mohli zvolit optimální trasu své cesty.

Barcelona usiluje o optimalizaci dopravy ve městě. Stanovila nové autobusové linky na základě analýzy dopravních toků a využívá chytré semafory pro optimální průjezd autobusů po linkách (projíždějí na zelenou) a stejně tak svítí zelená i záchranným složkám.

Dánská metropole Kodaň se zaměřuje na kvalitu vzduchu ve městě a technologie využívá pro monitorování a řízení dopravní situace.

Je „chytrost“ doménou pouze velkých měst?

Vůbec ne. Celá řada menších obcí si nechává zpracovat studie a generely zkoumající možnosti a přínosy implementace chytrých technologií pro svůj provoz. Každé podobné investici musí předcházet kvalitní analýza stavu a návrhy řešení, na jejichž základě je potom konkrétní projekt realizován. A příklady velkých metropolí ukazují, že investice do chytrých technologií se vyplatí nejen z hlediska ekonomického, ale také v období klimatických změn a potřeby zacházet se zdroji co nejšetrněji.