Pro 9. vydání dynamicNEWS jsme vyzpovídali šéfa logistického týmu ve společnosti Magna Exteriors – známé také jako Magna Bohemia – pana Romana Mühlfeita. S Magna Exteriors spolupracujeme od roku 2011, kdy se rozhodli implementovat software Witness pro své modelování procesů a čas od času pro Magnu zpracujeme projekt, jako třeba ten, o kterém se píše v tomto rozhovoru. 

Čtěte rozhovor pozorně, protože Roman Mühlfeit ve stručném, ale výstižném interview jasně definoval jejich PROČ do dynamické simulace jít a celý průběh procesu. Mj. je zajímavé, že potvrzuje i naši tezi (na kterou jsme koneckonců sepsali jeden z našich posledních blogů – 5 kroků k zahájení dynamické simulace), že jedním z pilířů úspěšného projektu zavádění prediktivní simulace do firmy je nastavení správného očekávání u všech lidí, kteří se projektem zabývají. Prostě, i přes veškerou dokonalost technologií, je to všechno o lidech:-)

1. Přibližte vaší pozici ve firmě Magna Exteriors Bohemia čtenářům. Co je váš „denní chleba“?

Roman Mühlfeit: Jsem na pozici vedoucího týmu logistiky – control systems & tools. Jsem zodpovědný za vývoj a optimalizaci informačních systémů podporující logistické procesy. Vedu tým projektových vedoucích a systémových specialistů.

Roman Mühlfeit Magna

2. V čem je váš provoz specifický?

Roman Mühlfeit: Náš provoz se nijak vzlášť neodlišuje od ostatních. Našim zákazníkům však nabízíme i samotný vývoj produktů a tak “samotná výroba” a s tím navazující procesy jako je logistika apod., začíná již 2 roky před samostným zahájením sériové výroby, což klade velké nároky na připravenost všech systémů.

3. Popište nám situaci, která u vás panovala před využitím dynamické simulace, a co vás vedlo k tomu hledat nové cesty?

Roman Mühlfeit: Za pomoci dynamické prediktivní simulace jsme chtěli provést optimalizaci materiálových toků napříč celým výrobním provozem v závodě Liberec a optimalizovat logistické procesy. S narůstajícími požadavky zákazníků roste požadavek na větší flexibilitu ve výrobě a s ohledem na charakter naší výroby, kde není jednoduché přesouvat výrobní zařízení, bylo logickou možnosti měnit strukturu výroby právě s ohledem na optimalizaci materiálových toků.

4. Jak těžké bylo prosadit navrhované změny napříč celou firmou a jak se vám to podařilo?

Roman Mühlfeit: Ve firmě naší velikosti je poměrně složité změny prosadit. Důležité je získat si podporu již na začátku projektu a zatáhnout do toho ty “správné lidi”.

5. Reálný výsledek projektu se může od simulace trochu lišit, splnilo námi navrhované řešení vaše očekávání?

Roman Mühlfeit: V rámci projektu nedošlo k dostatečné komunikaci se všemi dotčenými a z toho vyplynula celá řada diskusí nad přínosem projektu po celou jeho dobu. Očekávání se tedy výrazně lišilo od výsledku projektu. Důvodem však nebyl samostný stanovený cíl projektu, ale spíše jeho rozsah, kdy muselo být do projektu začleněno větší množtsví lidí a z toho vyplývající neshody při rozhodování, jaké změny realizovány budou a které ne.

6. Jak konkrétně se řešení promítlo do praxe? Tedy jaké jsou finální úspory a v čem vám to pomohlo?

Roman Mühlfeit: Využítí výsledků simulace pomohlo pochopit komplexnost výrobních a logistických procesů a jejich závislostí a následné využití při plánování nových projektů a procesů

7. Kdybyste měl jmenovat tři věci, proč by firma vašeho formátu měla využívat simulaci, jaké by to byly?

Roman Mühlfeit: Optimalizace stávajících procesů s cílem efektivně implementovat nové projekty. Příprava procesů již ve fázi přípravy s cílem minimalizovat ztráty při implementaci a následné sériové výrobě. Využití pří strategickém plánováni výroby

8. Dynamická simulace je ještě stále abstraktní téma, zkuste čtenářům ve zkratce říct, jaké konkrétní přínosy má dynamická simulace ve vaší firmě?

Roman Mühlfeit: V současné době používáme dynamickou simulaci zejména k ověření realizovatelnosti plánovaných procesů a dále pak k přesné specifikaci zadávacích parametrů pro dodavatele složitějších technologií.