Petr Jalůvka, Projektový manager

Práce poradce není jednoduchá. Očekávání ze strany zákazníků jsou různá a vyhovět všem požadavkům v limitovaném čase není snadné. Pro některé z nich je osoba poradce prostředníkem k prosazení myšlenek, které nejsou schopni sami realizovat, pro jiné zrcadlo vlastní práce.

Po náročném pracovním dni se často stává, že odvedená práce není důvodem k pocitu spokojenosti. Ve velkých společnostech bývá náročné prosadit změnu, otevřít všem oči, najít elán k realizaci změn. Ale jsou okamžiky, kdy si naopak uvědomuji, že bez externího pohledu není společnost schopna odhalit rozsáhlé plýtvání uvnitř firmy.

A obvykle jsou to ty nejzákladnější rutiny, které se vykonávají několikrát za den či hodinu. Někdo někomu vysvětlil, že se „TO“ tak dělá a dělají „TO“ tak všichni a tak se „TO“ tak dělá. Kontroluje se sklad v informačním systému v průběhu vystavení objednávky, obchází se dílna, aby se zjistilo kolik už je vyrobeno a tak jde pokračovat do nekonečna. Lidé, kteří tyto úkony dělají, je dělat musí, aby mohli správně naplnit svůj denní výkon, jejich nadřízené tato rutina obvykle nezajímá, protože je to pár minut a dělá se to tak vždy a top managemet už do takového detailu denní operativy nemá šanci vidět vůbec.

Ale externí poradce, pokud má oči otevřené, vidí. A nechtěl by každý den trávit hodinu brouzdáním mezi sestavami v IS. Nejgeniálnější myšlenky bývají ty nejjednodušší. Přidání čísla v sestavě, kde není a pracovník jej potřebuje, zabere programátorovi hodinu. Drahou hodinu, ale jednomu pracovníkovi pak ušetří hodinu denně, 20 hodin za měsíc, 240 hodin za rok. A to je měsíc a půl nesmyslné rutiny, která se obvykle děje na úkor něčeho – kontroly, přesnosti, spolehlivosti …

Rutina je nebezpečný zabiják produktivity – není vidět.