Daniela Cajzlová, konzultant

Když se řekne pojem simulace, každého určitě napadne několik příkladů, kde se jí využívá. Většině se vybaví simulace procesů spojených s výrobou nebo nácviku práce týkající se různých profesí, aby se předešlo škodám, které se s kvůli malému rozsahu znalostí a zkušeností často stávají. Nemusím ani podotýkat, že oblast využití simulace v praxi je obrovská. Avšak simulace nemusí být spojována pouze s prací, právě naopak. Skutečnost je taková, že mnohem více lidí využívá simulaci k relaxaci a odpočinku od práce. Nebojím se říct, že každý z nás přišel do kontaktu se simulačním programem, aniž by si to přímo uvědomoval a to prostřednictvím her. Když se ohlédneme za historií vzniku simulačních programů, zjistíme, že prvním simulačním programem, který byl vytvořen, byla právě hra.

V roce 1947 dvojice programátorů Thomas T. Goldsmith Jr. a Estle Ray Mann vytvořili hru, která simulovala střelbu na terč. Křivku a rychlost střely bylo možné upravovat za pomocí několika tlačítek. Dalším simulátorem byla hra z roku 1958 od programátora Willyho Higginbothama nesoucí název „Tennis for Two„, která simulovala zápas mezi dvěma soupeři, kteří mohli hru ovládat za pomocí dvou ovladačů. Tyto simulační programy sloužily nejen pro zábavu, ale především také poskytly základy právě těm simulačním programům, které se dnes používají v praxi pro řešení pracovních úkolů.

Simulace je v našem životě naprosto přirozenou věcí, která nás obklopuje, ať už v práci nebo doma ve volném čase. Zbývá si jen položit otázku, zda je simulace tedy více práce nebo zábava? Může být obojím současně.