Roman Karkoška, konzultant

Otázka optimálního řešení skladů a skladování se ani v nejmenším nedá redukovat na otázku pouhého rozmístění regálů a vytvoření manipulačních uliček. Pokud se oprostíme od široké palety skladových technologií, kdy jejich optimální skladba by mohla dát náplň samostatnému oboru, nebo naopak stávající skladové technologie bereme jako neměnné (z různých důvodů). Pak při optimalizaci skladů a skladových procesů stále zůstávají dvě velké oblasti na, které se lze zaměřit. Jsou to pracovníci skladu a samotné skladové artikly.

Při posuzování efektivity a výkonnosti skladu, např. při intenzifikaci výroby, nebo reengineeringu, hledáme vhodný ukazatel, který bude pokud možno věrohodně odrážet míru sledovaných procesů a který rovněž bude snadno dostupný. V praxi je snadno dostupným a často užívaným parametrem obrátkovost skladu, či doba obrátky (případně v kombinaci s podobným ukazatelem aktivity). Bohužel velikost obrátky je především ekonomickým ukazatelem vázanosti oběžného kapitálu a může spíše posloužit manažerům nákupu k optimalizaci četnosti a velikosti nákupních dávek, avšak samotné skladové procesy může odrážet poněkud zkresleně.

Jednou z oblastí optimalizace skladu je jeho prostorová fragmentace podle zóny dostupnosti (tzn. podle času potřebného k vyskladnění a naskladnění artiklu) a uložení skladových artiklů do příslušné zóny. Na první pohled logické a prosté. Samotná realizace v sobě zahrnuje mnohá úskalí. Jednou z nich je samotné určení aktivity každého artiklu. Vedle tradiční ABC analýzy opírající se právě o dobu obrátky, případně analýzu četnosti, lze výhodně využít ukazatel ‚interval mezi výdeji‘ (IMV) pokud se zaměříme na skladové procesy spojené s vyskladňováním.

Ukazatel IMV, resp. jeho střední hodnota odráží průměrnou dobu mezi jednotlivými výdeji. Výhodou je jeden ukazatel, který bezprostředně odráží procesy spojené se samotnou skladovou manipulací, tedy nikoli zatížené např. velikosti dávky (množství), či průměrného skladového zůstatku.

Rovněž na základě jeho směrodatné odchylky, resp. rozptylu lze s významnou měrou spolehlivosti rozhodnout o faktu, zda daný artikl podlého sezónním vlivům a identifikovat sezónní a nesezónní amplitudu.