Coca-Cola, Lego, Hortim, desítky menších i obřích e-shopů… DYNAMIC FUTURE má na kontě zakázky pro skutečně významné hráče na trhu, a to jak v segmentu B2B, tak B2C. Jednatel Jan Šlajer říká, že skladovacích ploch v České republice přibývá rekordním tempem. Jak vypadají dnes a jaké budou za pět deset let?

„První z velkých skladů jsme ověřovali v roce 2015, od té doby se situace neuvěřitelně změnila. Jen loni bylo v tuzemsku plně obsazeno kolem 9 milionů metrů čtverečních moderních skladů. A pořád se staví další. Výrazně rostou i nájmy, o 30 procent naprosto běžně. Je tedy zřejmé, že firmy bojují o každý metr, a pokud už ho mají, potřebují ho využít co nejefektivněji. Případně zvýšit skladovou kapacitu,“ popisuje J. Šlajer.

Dynamické simulace prověří všechny toky

Jednou z velkých zakázek, kterou DYNAMIC FUTURE v poslední době realizovali, byl sklad pro Coca-Colu v pražských Kyjích. Výrobní závod zásobující deset evropských zemí chtěl prověřit varianty manuálního poloautomatického nebo automatického skladu, aby mohl vybrat nejrozumnější řešení.

Podobně ke svým skladům přistoupil třeba Hortim, velkoobchod s čerstvým ovocem a zeleninou. DYNAMIC FUTURE pro něj řešili nový sklad na Slovensku a přestavbu skladu v Brně. Jan Šlajer vysvětluje, že Hortim dostavěl část skladovacích prostor a potřeboval modelem prověřit, jak tu původní zefektivnit a uspořádat.

„Výhodou dynamické simulace je, že ukáže všechny toky, které se ve skladu vyskytují. A pomůže tak odpovědným osobám rozhodnout se například ještě před pořízením vybavení, jeho inovováním nebo rozšířením skladových ploch,“ poukazuje jednatel.

Od lopatek po zahradní domky

Velikost skladu není pro jeho plánování tak důležitá jako počet položek a komplexita procesu. Například pro společnost Meva, která se věnuje prodeji zboží pro dílnu a zahradu, hraje významnou roli v plánování skladu sezonnost. DYNAMIC FUTURE museli navrhnout řešení reflektující fakt, že poptávka po jednotlivých produktech během roku velmi kolísá. Složitost takového skladu pak také tkví ve velmi různorodých položkách – hrábě nebo drobné zahradní náčiní je potřeba balit, skladovat a převážet úplně jinak než tvárnice či díly pro zahradní domky.

„Tím samozřejmě nechci říct, že v případě celoročního zboží jsou práce na dynamických modelech snazší. Vždy je potřeba navrhnout takové řešení, aby vyloučilo zbytečné manipulace. A taky dát projektu správnou softwarovou podporu a warehouse management systém. Zároveň vše zabezpečit podporou čárových kódu, čipů a podobně, aby bylo možné co nejvíce objemu práce skladníků automatizovat. Další podstatnou součástí simulačních projektů je zakomponování vhodné skladové technologie. Třeba když navrhneme vozíky VNA (very narrow aisle) pro velmi úzké uličky, musíme počítat s patřičnou výškou skladu, aby se takový vozík vyplatil,“ konstatuje Jan Šlajer.

Sklad nebo výroba – z pohledu dynamické simulace téměř totéž

Zkušenosti DYNAMIC FUTURE ukazují, že je relativně jedno, jestli připravují simulaci procesu skladového, nebo výrobního. Firmy se na to samozřejmě dívají jinak, pro ně to rozdíl je.

„Ve výrobních firmách bývala logistika spíše nechtěná, nepočítalo s ní jako s procesem, který přidává hodnotu. Výrobní procesy mohou být zase ale jednodušší, využívají strojní zařízení, které pracuje automaticky. Naopak – když se podíváme na sklad, v podstatě funguje jako výrobní fabrika. Něco zaskladní, pak to vyskladní, zkompletuje… ta kompletace, příprava, balení jsou v podstatě výrobou. Ale pokud v logistice automatizované systémy nenastavíte, vždycky potřebujete člověka, který bude proces posouvat,“ vysvětluje.

Sklady budoucnosti se bez lidí neobejdou

Je jisté, že lidskou sílu budeme v logistice stále více nahrazovat. Na druhou stranu není možné uvažovat o skladech, kterých by se lidská ruka nedotkla.

„Viděl jsem návrh skladů maximálně automatizovaných, kde většina záležitostí je řízena roboty. I v DYNAMIC FUTURE už  jsme podobný projekt řešili. Sklad, ve kterém se zboží zaskladňuje do aut pomocí manipulátoru, který sám zajíždí a palety vykládá, kam je potřeba. Čím dál víc se používají autonomní vozíky, i když pořád mnohé firmy v jejich využití limituje cena. Na druhou stranu je třeba si říct, že i v případě vysokého stupně automatizace potřebujeme mít ve skladech nebo výrobě lidi, kteří budou provádět údržbu technologií. A to je činnost výrazně náročnější na kompetence než manipulace s polotovary či produkty,“ uzavírá Jan Šlajer, jednatel DYNAMIC FUTURE.