Luboš Zmátlík, projektový manager

Toto logistické řešení se stále častěji využívá v praxi. Je tomu zejména kvůli rozdílným nákladům na vyrobenou jednotku v různých lokalitách. Proto se stále častěji musí vstupní suroviny dopravovat na místa, kde se levněji zpracují. Potom se opakovaně musí mezioperační polotovary dopravovat na místo, kde se na nich provedou další úkony. Tento postup se aplikuje až do finální kompletace a následné expedice ke konečnému zákazníkovi. Pro tento logistický přístup se naskýtá široké pole pro optimalizaci. Ve většině hodnototvorných sítí jsou tyto možnosti ještě nevyužity. Jejich aktivizace je nutná, aby podnik mohl v budoucnu být ekonomicky úspěšný a schopný konkurence. V teorii to může znít celkem jednoduše, ale v praxi často chybějí metody k nalezení správných východisek pro optimalizaci dodavatelského řetězce. Některé podniky však dokázaly, že lze tyto skryté rezervy odhalit a efektivně využívat. Čím je větší podniková síť, čím složitější je propojení procesů a jejich vzájemné vazby, tím obtížnější je hledání východiska pro celistvou optimalizaci hodnototvorného řetězce.

K tomuto postupu se využívá tzv. metodiky ideálního modelu, pomocí něhož je možno plánování lokalit, optimalizace zásob nebo portfolia. Při konstrukci takovéhoto optimalizačního modelu se nejprve potlačí všechna případná omezení, aby bylo možné určit optimální scénář a maximální možnou úsporu v dodavatelském řetězci. U obvyklých simulačních modelů je tomu naopak, omezující podmínky se zobrazují už při počátečním návrhu a s přibývající složitostí modelu se kritéria zpřísňují. V tomto případě by tyto okrajové podmínky a omezení snižovaly pružnost sledovaného dodavatelského řetězce. Proto nejprve zjistíme náklady ideálního řešení, které potom srovnáváme s různými dílčími variantami. Tyto varianty dostaneme postupným přidáním jednotlivých omezení. Tím dostaneme například odpovědi na otázky, jaká omezení způsobují největší omezení, nebo jak působí různá velikost zásob na celý systém.

Simulace zjistí, zda je či není nákladově výhodné odstranit určité omezení, ukazuje správná východiska pro optimalizaci dodavatelského řetězce a tvoří důležitý rozhodovací podklad u alternativních scénářů jednání. Tématem, které aktuálně získává na významu, je plánování lokalit podniků. Fixní náklady jsou mnohdy v určitých lokalitách tak vysoké, že náhradním řešením může být přídavná lokalita nebo přesun distribučního centra. Při porovnávání alternativních lokalit se pomocí ideálního modelu nejprve propočte nákladově nejvýhodnější struktura sítě. Pomocí analýzy citlivosti zjišťuje, které údaje skutečně mají rozhodující vliv na výsledky strategických propočtů.