Jaký byl rok 2016 z pohledu technologií ve firmách?

Jan Šlajer: Rok 2016 byl rokem nedostatku pracovních sil. Ve firmách byla spousta zakázek, ale nebyly kapacity na jejich realizace. Většina firem se potýkala, a i v roce 2017 bude potýkat, s nedostakem personálu hlavně v technických profesích (svářeči, technologové, …), ale i v profesích v oblasti logistiky či výrobních pracovníků. Tento problém začala velká většina firem řešit nákupem nových technologií, které dokážou nahradit pracovní sílu (roboty, automatizované skladové technologie, apod.). Společnosti více a více využívají automatizace a tzv. Průmysl 4.0 se již začíná projevovat.

Vnímáte tedy, že firmy se začaly více soustředit na svá interní data a využívat je k optimalizaci svých procesů?

Jan Šlajer: Jednoznačně. Jak jsem již zmínil výše, firmy více využívají automatizace, a to má za důsledek nutnost správy a optimalizace firemních dat. Data, v současné době bych spíše řekl “big data”, zde jsou již dlouhá léta. Ale jejich aktivní využívání a získávání správných reportů a analýz je v současné době nutností. Nyní se již data pouze nesbírají, ale aktivně se využívají pro řízení firemních procesů a jejich optimalizaci. Protože to je druhá oblast nutná ke schopnosti obstát v současném světě. Nedostatek pracovníků nutí firmy k optimalizaci procesů nejen pro zabezpečení snížení nákladů, ale hlavně pro zajištění zvýšení propustnosti a produktivity zaměstnanců, tj. se stejným počtem pracovníků toho zvládnout více.

Ing. Jan Šlajer, ředitel DYNAMIC FUTURE

A jak je na tom technologie dynamické simulace, jaký byl „její rok“ z pohledu firem? Resp. jaký byl důvod firem dynamickou simulaci využívat?

Jan Šlajer: To vyplývá z výše uvedené otázky. Jestliže potřebuji zlepšovat, jestliže mám nedostatek kapacit (personálních, výrobních, skladových, více méně jakýchkoliv), tak potřebuji rychle rozhodnout, jak reagovat na situaci na trhu. Odpovědět na otázky „Jak zvládnout navýšené objemy zakázek? Jak zabezpečit výrobu menších dávek v celkově větším množství ve více produktech? Jak zvýšit mé kapacity? Jak se rozhodout v neustálých změnách? Kam správně investovat volné prostředky?” není vůbec jednoduché. A proto nám pomáhá dynamická simulace, která umožní podívat se na budoucí řešení a dopady tohoto řešení na celkovou výkonnost řešeného procesu. Velké, ale i menší firmy ve světě už konkrétně využívají “virtuálních továren” pro ověření návrhu svých výrob, skladů i celé továrny v budoucím období. Nyní už se o tom pouze nemluví, ale vytvářejí se modely celých fabrik pro ověřování dopadů neustálých změn v zákaznických požadavcích, výrobních a skladových kapacitách, využití automatizace a zajištění podkladů pro správná manažerská rozhodnutí.

Zkuste tedy uvést pár konkrétních příkladů.

Jan Šlajer: Konkrétně třeba Třinecké železárny – potřebovaly si ověřit budoucí rozhodnutí změny layoutu závodu Sochorová válcovna na Kladně s ohledem na  uspořádání layoutu výrobního závodu. Nebo ověření nového dopravníkového systému výrobního závodu Continental v rumunském Temešváru. Zde nám dynamická simulace nejen pomohla ověřit potřebné výrobní a dopravníkové kapacity, ale 3D model nám ukázal i vizualizaci celkového řešení na úpravně pneumatik. Dalším z projektů byla například ochrana investice do nesprávně navrženého automatického skladu ve společnosti BIVOJ a.s. a jeho náhradou za mnohem levnější a efektivnější řešení.

A co rok 2017, jak jej vidíte vy, jakožto lídři trhu? Kam se bude trend vyvíjet?

Jan Šlajer: V oblasti optimalizace procesů s využitím simulace vidím větší a větší rozvoj Virtuálních továren nebo operativního ověřování části podniků s využitím aplikací postavených nad simulačním modelem. Společnosti totiž čím dál víc chtějí připravit simulační model řešených procesů do aplikace, která jim umožní i budoucí ověřování změn a zákaznických požadavků. Dříve společnosti chtěly rychle získat podklad pro správné rozhodutí konkrétního problému, nyní chtějí to samé, ale zároveň si samy chtějí prověřit budoucí řešení podle konkrétní budoucí situace na trhu a změny parametrů, které jejich podnikání ovlivňují. Takto vytvořená aplikace potom umožňuje pouhou změnou parametrů získat výstup ve formě využití zařízení, potřeby zdrojů, potřeby směnných modulů, kapacit skladů rozpracované či hotové výroby, potřeby manipulačních prostředků apod.

A jaké novinky se pro rok 2017 v dynamické simulaci nebo aplikaci Witness připravují? V minulém roce byla představena virtuální realita v různých podobách např. VR cave), tento trend běží pořád dál nebo nás čekají další fantastické novinky?

Jan Šlajer: Předpokládám, že zaměření se na 3D a VR ještě nekončí. Co jsem viděl i na naší konferenci technology.future 2016, tak možnosti VR či AR jsou ohromné a zatím i velké společnosti jejich potenciál plně nevyužily. Myslím, že potřeba vizualizace bude čím dál větší, takže i spojení Lanner Group a Virtalis (VR v simulaci) se bude zvyšovat a i využití VR cave bude větší. Předpokládám, že si pro nás Lanner Group v nové verzi WITNESSu připraví nějakou další novinku jako bylo Quick3D, protože 3D kliknutím na jedno tlačítko je v oblasti vizualizace opravdu bomba i teď. Ale co konkrétně, to se budeme muset nechat překvapit :).

A na závěr, zkuste shnrout typického zákazníka pro dynamickou simulaci. Jsou třeba nějaké minimální parametry firmy nebo umíte nasimulovat cokoliv a kohokoliv? 🙂

Jan Šlajer: Samozřejmě umíme nasimulovat cokoliv a kohokoliv :). Jsme přece správní simulanti 🙂 a simulace procesů je naším denním chlebem. Ale obecně to jednoznačně řici nejde. Podivejte se třeba na společnost Hayward Tayler, která loni díky využití WITNESSu a vytvoření “Virtuální továrny” vyhrála cenu “Smart Factory of the Year”. To není nijak velká společnost, a přesto se její manažeři rozhodli, že pro budoucí rozhodování chtějí využit “Virtuální továrnu”. Takže rozhodnutí, zda pro zákazníka bude simulace vhodná nebo můžeme použít jiné metody, je nutné vždy řešit podle konkrétního případu.

JE DYNAMICKÁ SIMULACE VHODNÁ I PRO VAŠE PODNIKÁNÍ? ZJISTĚTE TO:

[ninja_forms id=1]